Na cestě zpátky do života
Kdysi sama byla v kůži všech, kterým dnes pomáhá. Před lety se dokázala úspěšně dostat ze závislosti na alkoholu v kombinaci s návykovými léky a dalších bludných kruhů svého chování. Vybojovala si znovu nejen zdraví, ale i nový život. Žije ho už 18 let.
V současnosti Monika Plocová, matka, žena a terapeutka zároveň, podává pomocnou ruku těm, kdo se potřebují vypořádat se svými problémy a životními krizemi, jež pramení z boje s démony. Díky ní se jich mohou zbavit a zároveň najít cestu do vlastního nitra, smysl života i chuť zase plnohodnotně existovat.
S čím vším umíte druhým pomoci?
Ukazuji lidem, jak žít v jedinečnosti, jež je vlastní každému člověku. Jak se mít rád, jak se zbavit pocitu nedostatečnosti a méněcennosti, oprostit se od závislosti na různých návykových látkách (alkohol, drogy, léky), ale například i na vztazích, internetu nebo hráčství. S podporou mojí i mého týmu mohou získat sílu vystoupit z vlastních bludných kruhů, vymanit se z nefunkčních stereotypních vzorců chování. Na základě jejich osobního rozhodnutí „nechci už pít“ či „nechci už takhle žít“ je učíme ponořit se do sebe sama, začít se vnímat, řídit se vlastními pocity a potřebami. Umět říkat „ne“ nebo „ano“ ve chvíli, kdy to skutečně tak cítí. Učíme je lásce. Lásce k sobě, životu, ke světu… základem toho všeho je pomoc člověka člověku. Teprve ve chvíli, kdy toto spojení funguje, vstupuje do procesu nápravy to ostatní – odbornost, praxe, škola, vzdělávání.… Všechno je pak
součástí našeho unikátního léčebném programu, který jsme nazvali „Cesta konstruktivní změny“.
V čem je váš projekt jedinečný?
V době prozření, tedy ve 33 letech, kdy jsem se léčila ze své závislosti, jsem začala poslouchat své pocity. Přestala jsem žít podle představ druhých, a zkusila to podle sebe, čistě, bez návykových látek. Postupně se ve mně probouzela empatie a láska k sobě, s ní potom k ostatním lidem. Deset let jsem pracovala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích nejdříve jako laická, následně jako hlavní terapeutka na oddělení závislostí. Doplnila jsem si vzdělání v oboru speciální pedagogiky, dnes jsem také uznávaný adiktolog, tedy odborník na léčku návykových nemocí, navíc s vlastní sebezkušeností. Dobře jsem poznala systémovou ústavní léčbu při psychiatrických nemocnicích, na problém závislosti umím pohlížet z mnoha pohledů, včetně zahraničních. To všechno jsem využila při založení Branického sanatoria Moniky Plocové, prvního soukromého komplexního terapeutického zařízení s psychosomatickým a celostním přístupem. Jsem autorkou zdejšího jedinečného 33 denního intenzivního pobytového programu, napsala jsem čtyři autentické knihy z oblasti závislostí, které dodávají lidem odvahu začít řešit svůj problém, předávám svůj odborný přístup k léčbě dalším terapeutům.
To je ovšem jen jeden úhel pohledu…
Ano, pro úspěch celého procesu je totiž zásadní i osobní podíl klientů. Umíme pomoci každému, kdo o to opravdu stojí, a pochopí, že do svého uzdravení musí sám něco investovat, nejen vlastní úsilí, ale i finanční prostředky. Léčbu závislostí hrazenou pojišťovnou nepovažuji za moc šťastné řešení. Často slýchávám: „Ale já peníze nemám.“ Takový paradox… a na alkohol mám? Na gamblerství? Na dovolenou? Je to o uvědomělém rozhodnutí a osobních prioritách. K tomu si musí každý dojít. Kdokoli zavolá, přijde, dostane potřebnou zpětnou vazbu a možnost konkrétního řešení ve formě programu na míru, ať už u mě v sanatoriu, ambulantně nebo jinde. Jen tu šanci musí správně uchopit. Na mém osobním příkladu i prostřednictvím terapeutů, kteří svou závislost i jiné problémy zvládli, vidí, že se ze všeho lze dostat. A pokud v práci na vlastní změně vytrvají, mohou se vydat cestou kvalitního života, na níž už nepotřebují berličku návykových látek.
Jak celý proces vypadá a kde probíhá?
Sanatorium je vilka rodinného typu pro 9 lidí, kde terapeuti pracují bez bílých plášťů. Zdejší svobodné prostředí dýchá úctou a respektem, ovšem s nezbytným řádem, který je obzvlášť důležitý pro každého, kdo nastupuje novou životní cestu. Kromě pobytové léčby nabízíme i terapie ambulantní, partnerské a rodinné. Součástí interního programu jsou sezení, skupiny, tvořivá práce v atelieru a dílně, jóga, posilovna, čajové rituály, poetoterapie a podobně. Odborné vedení je samozřejmě důležité, ovšem stejnou váhu přikládáme vzájemné důvěře mezi námi a klienty. K hybným silám ozdraveného procesu pak kromě odborných poznatků adiktologie, ze kterých čerpáme, patří rovněž nezbytná anonymita. Cesta k osobnostní změně není lehká, člověk po ní kráčí sice s oporou, ale sám za sebe. Klient si při ní sahá hluboko do sebe, je to cesta zevnitř. My jako jeho průvodci mu ukazujeme nebezpečí a mantinely, které mu klade jeho závislost (tzv. prevence relapsu). Vedeme k pevnosti, změně pohledu, lásce k sobě i ostatním.
Součástí sanatoria je i Centrum Moniky Plocové a Centrum pro rodiny s dětmi. Co nabízejí?
Už zmíněné ambulantní programy léčby závislostí, které celoplošně v ČR chybí. Je to možnost pro klienty, kteří z nějakého důvodu odmítají zcela nebo částečně pobyt v sanatoriu, a rozhodli se pro osobní terapeutickou práci, chtějí začít abstinovat v prostředí běžného života. Není to jednoduché, ale znám mnoho lidí, pro které byl zrovna tento přístup ten pravý. Docházejí sem i absolventi pobytové léčby v Sanatoriu, aby zdárně dokončili a prohloubili svou osobnostní změnu. Centrum pro rodiny s dětmi se – jak už jeho název napovídá –zaměřuje na partnerské páry a rodiny. Vedeme individuální rodinné terapie a skupiny pro rodiny a blízké, které máme v péči. Je to důležitá součást terapeutických programů a vlastně i prevence závislosti.
Jakých výsledků jste se svou metodou zatím dosáhla?
Přehled máme díky každoročním statistikám, jež má na starost náš projektový manažer Tomáš Böhm. Za dobu fungování sanatoria dosahujeme v průměru více než šedesátiprocentní účinnosti při léčbě užívání návykových látek a návykového chování, což je nesrovnatelně více, než ve státních léčebnách. Je to pochopitelné. Máme totiž zcela jiný přístup, naším cílem není „nemůžu nebo nesmím“, ale „už nechci“. Abstinenci vnímáme jako cestu vedoucí k čistotě vnímání, ke kvalitnímu životu. Naši klienti se na ní setkají s lidskostí, úctou a respektem člověka k člověku.
Co vaše plány do budoucna?
Vznik sanatoria byl prvním, avšak důležitým krokem v naší práci. Jeho skvělé zázemí bychom chtěli využít i pro další činnosti s cílem zvyšovat počet uzdravených klientů. Budoucnost souvisí i se složením našeho týmu. Do Čech jsme přinesli nový pohled na závislosti a jejich léčbu a tuto myšlenku a své znalosti chceme šířit dál, například v podobě rekvalifikačních kurzů pro terapeuty nebo přednáškové činnosti. Stejně zajímavou výhledovou oblastí jsou kulturní a sportovní aktivity pro naše stávající i bývalé klienty i pro širokou veřejnost, jíž se tato problematika dotýká a má o ni zájem. Chceme také rozvíjet spolupráci a výměnu zkušeností s obdobnými sanatorii a zařízeními v zahraničí a nové poznatky přenášet do našeho prostředí.
BRANICKÉ SANATORIUM MONIKY PLOCOVÉ poskytuje celistvý program péče o klienty s problémem závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách a návykového chování. Součástí nabídky jsou šestitýdenní, čtvrtroční, půlroční, roční programy na míru v pobytové i ambulantní formě, individuální konzultace, programy následné péče či osobnostního rozvoje (semináře, jóga, ateliér a podobně). Terapie zahrnují následující problematiku:
- Prevence závislostí
- Nadužívání
- Škodlivé užívání
- Závislost
- Následná péče
- Osobnostní rozvoj
- Spoluzávislost – blízcí člověka s problémem, který zneužívá návykovou látku
- Dospělé děti alkoholiků
Text: Alena Müllerová